MARIÁNSKÁ CESTA

Ač v dnešní době cestujeme po celém světě a potkáváme cizokrajné kultury, pravé hodnoty nejčastěji nacházíme u našich blízkých, v krajině, která je naším domovem. Člověk počíná svoji cestu již příchodem na svět, bezpečím mu je mateřská náruč, rodina, přátelé, domov a víra. I v samostatné cestě životem tyto hodnoty znamenají víc než kariéra a pomíjivé hmotné bohatství - skutečným bohatstvím je poznání hodnot. U každé cesty jsme zvyklí dopředu znát i její cíl. Cílem Mariánské cesty není však pouze doputovat na jedno konkrétní místo, již samotná cesta může být bohatým prožitkem. S přímluvou Panenky Marie dojdeme nových poznání a radosti z krásných míst, jichž na Mariánské cestě zažijeme bezpočet. Záleží jen na nás, zda přijmeme pozvání na pobyt v kraji Chlumu svaté Maří, využijeme zdejší pohostinnost násobenou účinkem léčivých pramenů. Západní Čechy a Bavorská Horní falc jsou země dobrých sousedů a přátel s mnoha společnými tradicemi, stačí zvolit směr cesty k nedaleké Praze nebo Regensburku.

Pověst o zázračné sošce Panny Marie. Dávno, když v Chlumu ještě žádný kostel nestál, cestoval tudy z Chebu do Falknova řezník. V letním horku si našel stín pod lískovým keřem a tady při odpočinku usnul. Ve spánku jako by na něho kdosi volal jménem, ale když se probudil, nikoho nespatřil. To se opakovalo třikrát. Potřetí už se porozhlédl pečlivěji a pod keřem kde odpočíval našel dřevěnou figurku Panenky Marie s Ježíškem.

Pro její krásu a svou zbožnost se rozhodl vzít ji s sebou domů, ale druhý den ráno soška zmizela. Po jisté době vracel se stejnými místy kolem Chlumu, a tak nahlédl jen ze zvědavosti pod lískový keř. Jaké bylo jeho překvapení, když Panenku Marii znovu nalezl na stejném místě. Opět ji vzal s sebou, ale při dalším jejím zmizení šel na jisto k lískovému keři. Sošku Panny Marie s Ježíškem již neodnášel, ale co se mu přihodilo bral jako znamení, aby v těchto místech nechal vystavět Mariánskou kapličku. K záz-račnému místu a Madoně z ořeší brzy začaly proudit davy poutníků a Chlum se ve 13. století, kdy připadl českému Rytířskému řádu Křižovníků s červenou hvězdou, stal centrem křesťanských poutí celého Loketského kraje. V době zbožného barokního obrození již poutní místo nedostačovalo zájmu věřících. Roku 1687 byl Chlum Svaté Maří povýšen na probošství a poté bylo přistoupeno k nákladné přestavbě starého kostela a fary v rozlehlý barokní komplex s poutním chrámem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Maří Magdalény. Stavělo se podle plánů Kryštofa Dientzenhofera, zvláštností je umístění Mariánské kaple pod dvouvěžím v čele sakrálního prostoru. Křížová chodba s kaplemi v nárožích spolu s novým probošstvím byly dokončeny roku 1728.

Mariánská cesta - významná poutní a turistická místa

Weiden

Město o němž jsou první zmínky roku 1241se rozkládá v Hornofalckém lese na křižo-vatce dvou historických obchodních cest - Goldene Straße a Magdeburger Strasse.V centru města nalezneme velice působivé náměstí se Starou radnicí a renovované domy s mnohými renesančními štíty. Dominantou je kostel sv. Josefa (1900-01), jehož interiér je klenotem se-cesního umění.ext na mapové straně

Püchersreuth, St. Quirin

St. Quirin je od 16. století významným poutním místem. Kostel ve stylu italské renesance dali roku 1680 na místě kaple vystavět Lobkowicové, aby reagovali na množství poutníků. Od pol. 17. stol. se odtud konaly slavné poutě do Maria Kulmu (Chlum Svaté Maří), jejichž tradice trvá dodnes.

Waldsassen, Cisterciácký klášter

Počátky města Waldsassen (1133) jsou spojovány se založením cisterciáckého kláštera. Používaný termín "klášterní město" dokládá úzké propojení města s bohatou historií kláštera. Bazilika svatého Jana Evangelisty patří mezi nejkrásnější barokní kostely v Německu.

Waldsassen, Poutní kostel Nejsvětější Trojice

Waldsassen - barokní kaple Nejsvětější Trojice byla postavena v l. 1685 - 89 stavitelem K.I. Dientzenhoferem. Stavba je založena na centrálním pů-dorysu a nese symboliku Nejsvětější Trojice; tři věže, tři zvo-nice, tři apsidy se třemi oltáři.

Starý Hrozňatov, Maria Loreto

s Poutní místo dříve propojeno s klášterem ve Waldsassenu. V místě zaniklého kostela sv. Ducha byla v l. 1664-89 postavena raně barokní loretánská kaple s ambity a kostelem Panny Marie. Dochováno několik kaplí křížové cesty. text na mapové straně

CHEB (Eger)

Historické a kulturní centrum kraje, ve středověku ležící na důležité stezce z Prahy do Norimberka. Poč. 12. století zde markrabě Děpolt z Vohburgu vystavěl hrad, který byl za Friedricha I. Barbarossy přestaven v honosnou císařskou falc (1179-1188), dodnes ve velké míře dochovanou; unikátem je románský palác s patrovou kaplí sv. Erharda a Uršuly. Hrad i město byly v 17. století významnou pevností na pomezí českého království. Městská pam. rezervace tak obsahuje ojedinělý soubor gotických, renezančních a barokních církevních i měšťanských staveb.

Kostel sv. Bartoloměje

Bývalý špitální kostel řádu Křižovníků s červenou hvězdou byl dostavěn v roce 1414. Nádherný prostor, který dělí pouze jeden středový sloup nesoucí hvězdicovou klenbu, představuje jedno z nejzajímavějších děl české gotiky doby lucemburské.

Františkovy Lázně

Lázeňské město, založené roku 1793 na pravidelném půdorysu, s kostelem a domy ve stylu empíru a klasicismu. Lázně využívají bohatých ložisek sirnoželezité slatiny a vývěrů přírodního plynu, jsou zaměřeny na léčbu ženských nemocí, srdečních a cévních chorob.

Kostel Povýšení sv. Kříže (Kirche der Erhöhung des Hl. Kreuzes)

Katolický kostel z let 1815 -19 byl vystavěn jako prostá jednolodní klasicistní stavba empírového slohu. V ose Jiráskovy ulice tvoří protějšek dvorany Glauberových pramenů.

Chlum sv. Maří

Pro její krásu a svou zbožnost se rozhodl vzít ji s sebou domů, ale druhý den ráno soška zmizela. Po jisté době vracel se stejnými místy kolem Chlumu, a tak nahlédl jen ze zvědavosti pod lískový keř. Jaké bylo jeho překvapení, když Panenku Marii znovu nalezl na stejném místě. Opět ji vzal s sebou, ale při dalším jejím zmizení šel na jisto k lískovému keři. Sošku Panny Marie s Ježíškem již neodnášel, ale co se mu přihodilo bral jako znamení, aby v těchto místech nechal vystavět Mariánskou kapličku. K zázračnému místu a Madoně z ořeší brzy začaly proudit davy poutníků a Chlum se ve 13. století, kdy připadl českému Rytířskému řádu Křižovníků s červenou hvězdou, stal centrem křesťanských poutí celého Loketského kraje. V době zbožného barokního obrození již poutní místo nedostačovalo zájmu věřících. Roku 1687 byl Chlum Svaté Maří povýšen na probošství a poté bylo přistoupeno k nákladné přestavbě starého kostela a fary v rozlehlý barokní komplex s poutním chrámem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Maří Magdalény. Stavělo se podle plánů Kryštofa Dientzenhofera, zvláštností je umístění Mariánské kaple pod dvouvěžím v čele sakrálního prostoru. Křížová chodba s kaplemi v nárožích spolu s novým probošstvím byly dokončeny roku 1728.

Kynšperk nad Ohří

V místech slovanského hradiště vznikl kolem roku 1188 přemyslovský pomezní hrad s městem, datovaným zakládací listinou k roku 1232. Význam královského hradu Königsberg poklesl připojením chebska k zemím Koruny České, od poloviny 16. stol. nesloužil jako sídlo vrchnosti. Jeho úplný zánik přineslo 19. století. Dominantou města tak zůstal barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1721-27.

Sokolov (Falkenau)

Za císaře Zikmunda Lucemburského v roce 1435 získali osadu Sokolí luh Šlikové a na místě staré tvrze vystavěli tvrz novou, která se stala jádrem dnešního zámku. V 16. století rostl význam panství se zdejší důlní činností, první těžbou uhlí na území Čech. Renezanční přestavbu zámku lze datovat do 2. poloviny 16. století za Kryštofa A. Šlika, panské sídlo poničené za třicetileté války však obnovili až Nosticové v roce 1665, klasicistní podoba zámku pochází z roku 1805. Za Nosticů byl vystavěn i klášter kapucínů (1663-67) a barokní farní kostel sv. Jakuba z let 1632-34. V zámku muzeum věnované historii hornictví, geologie a dějinám regionu.

Krudum

Hora Krudum (Chrudim 838 m n.m.) opředená pověstmi vydala část svého tajemství, když na jejím úpatí hledači pokladů objevili pozůstatky kostela sv. Mikuláše. Na vrcholu hory údajně stával hrad; v jeho místě byla roku1932 vystavěna kamenná rozhledna, ve 2. polovině 20. století zaniklá.

Královské Poříčí

Gotický, barokně upravený kostel sv. Kunhuty z konce 14. století s freskami na průčelí. Obec je památkovou zónou lidové architektury, domy podkrušnohorského typu s hrázděnými patry. Po tvrzi zaniklé v 16. století zůstalo oválné tvrziště.

Loket

Původně románský kamenný hrad z doby Přemysla Otakara I. (kolem r. 1230). Královský hrad se stal správním střediskem loketského kraje, jeho význam posílil za vlády Lucemburků, kdy zde probíhala důležitá státní jednání a pobýval tu císař Karel IV. Hrad byl rozšířen v době vlády Václava IV. a upravován v 16. stol. rodem Šliků, kteří měli loketské panství v zástavě. Kolem r. 1822 byl hrad přeměněn pro potřeby archivu a věznice. Dnes v prostorách hradu expozice porcelánu a muzeum vězeňství. Loket - původně románský kamenný hrad z doby krále Přemysla Otakara I. V místech bývalého podhradí malebné městečko s kostelem sv. Václava.

KARLOVY VARY (Karlsbad)

Světoznámé lázeňské středisko, proslulé horkými vývěry minerálních pramenů, zaměřené na léčbu zažívacího ústrojí a výměny látkové. Ke komplexní léčebné tradici patří hlavně pitná kúra. Prameny podle pověsti objevil císař Karel IV. při honu na jelena, kolem roku 1347. Založení města se datuje k roku 1358, tehdy si zde Karel IV. dal vystavět menší lovecký hrádek a okolo něj záhy vyrostlo královské město Vary. Pod věží původ. hradu vzniklo ve středověku Tržiště s dnešní Zámeckou kolonádou. Město proslavil i věhlasný karlovarský porcelán, umělecké a broušené sklo značky Moser a bylinný likér Becherovka. Karlovy Vary jsou dějištěm Mezinárodního filmového festivalu.

Chrám sv. Máří Magdalény

Karlovy Vary - Chrám sv. Máří Magdalény je vrcholně barokním dílem podle plánů K.I. Dientzenhofera. Vznikl v l. 1732 - 36 na místě gotického kostela, zmiňovaného již roku 1485. V interiéru cenný oltářní obraz od Eliáše Dollhopfa, pod kostelem rozsáhlé krypty.

Kostel sv. Anny, Karlovy Vary - Sedlec

Osada Sedlec (Zettlitz) poprvé připomínána v roce 973 jako děkanství s kostelem asi po roce 950, dnes městská část Karlových Varů. Počátkem 18. století pro velký zájem procesí byla zahájena stavba nového barokního poutního kostela sv. Anny (1738-1745).

Ostrov

Pozoruhodností je sídlištní zástavba nového města z 50. let 20. století ve stylu tzv. socialistického realismu, podle návrhu J. Krauze. Osada na obchodní cestě byla před r. 1268 povýšena Přemyslem Otaka-rem II. na královské město, z té doby pochází románský kostel sv. Jakuba. Roku 1434 bylo město zastaveno Šlikům, kteří bohatli na krušnohorské těžbě stříbra a cínu. Po Bílé hoře r. 1623 Ostrov získal rod Sachsen-Lauenburg. Ti záhy přistoupili k přeměně starého zámku ve velkolepé renezanční sídlo, jehož park byl považován za osmý div světa.

Hrad a zámek Bečov

Románský relikviář sv. Maura je nejvýznamnější movitou památkou kraje a vzácnou ukázkou středověkého zlatnictví.

Andělská Hora

Na strmé skále ruiny gotického hradu, založeného pány z Oseka na konci 14. století. Roku 1635 vypálen švédskými vojsky, obnoven a obýván do počátku 18. století Ve stejnojmenné obci bývalá poutní kaple Nejsvětější Trojice na symbolickém půdorysu trojúhelníka, vystavěna v barokním slohu v letech 1696-1712 podle návrhu G. B. Alliprandiho.

Skoky u Žlutic

Poutní kostel Navštívení Panny Marie ve Skokách byl vystavěn v roce 1738 z iniciativy vévodkyně F.S. Augusty, markraběnky bádenské. Tradice mariánských poutí v 18. a 19. století přinesla zdejší madoně proslulé lidové pojmenování Panenka Skákavá. Po devastaci barokní památky ve 2. pol. 20. století někdějšímu poutnímu místu hrozí zánik.

Bečov nad Teplou (Petschau)

Gotický hrad založený ve 13. stol. pány z Oseka. K největšímu rozvoji obce, roku 1399 povýšené na město, došlo v závěru 15. a 16. století za Pluhů z Rabštejna a Šliků, kteří bohatli zdejší těžbou stříbra a cínu. Válečné útrapy a požáry v 17. století daly podnět výstavbě nového zámeckého sídla v předhradí. Mohutná renezanční bašta z roku 1656 se za Kouniců (po r. 1752) stala základem barokního zámku. Zde vystaven zlacený relikviář sv. Maura z počátku 13. století. Relikviář je nejvýznamnější movitou památkou Karlovarského kraje a po českých korunovačních klenotech nejvzácnější ukázkou středověkého zlatnictví v České republice. Městečko s barokním kostelem sv. Jiří, hradem a zámkem tvoří pozoruhodný památkový celek.

Teplá

Městečko založeno ve 13. století řádem premonstrátů v místech staré trhové osady s celnicí. Dominantou je barokní kostel sv. Jiljí s děkanstvým, náměstí tvoří měšťan-ské domy goticko-renesančního původu, většina staveb upravena po požáru roku 1794. Významnou barokní památkou je špitální kostel Nejsvětější Trojice (1692-99) a oválná kaple sv. Kříže (1730), dle plánů K. a K. I. Dientzenhoferů. Klášter premonstrátů založen roku 1193 velmožem Hroznatou, pozdějším převorem kláštera. Významné centrum kolonizace kraje. Klášterní kostel Zvěstování Páně vystavěn v letech 1193-1232 jako mohutné románsko-gotické trojlodí. Barokní interiér zahrnuje významná umělecká díla, vedle bohoslužeb slouží i koncertům duchovní hudby. Klášter vlastní jednu z nejstarších a nejvýznamnějších knihoven v Čechách, obsahuje více než 100.000 svazků, vzácné rukopisy, prvotisky a paleotypy.

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ

Světově proslulé lázně s četnými vývěry chladných pramenů s velmi rozdílným minerálním složením. Město založeno až na počátku 19. století opatem tepelského kláštera Karlem Kašparem Reitenbergerem. Obrovský rozmach nastal na přelomu 19. a 20. století, kdy se lázně staly centrem evropského společenského dění a četnými pobyty anglického krále Eduarda VII. i centrem světové politiky. Lázně jsou specifické i svým urbanistickým řešením, prolínáním parků, zástavby a okolních lesoparků. Tento ráz klasického lázeňského střediska s bohatou zelení si město zachovalo dodnes. Léčba je zaměřena na nemoci dýchacích cest, ledvin a cest močových, poruch látkové výměny, nemocí pohybového ústrojí.

Mariánské Lázně

byly založeny roku 1808 premonstráty z kláštera v Teplé. Od počátku jsou úzce spojeny se symbolikou Panny Marie, společně s Karlovými Vary a Františkovými Lázněmi tvoří světoznámý “lázeňský trojúhelník”, kandidát na zápis do seznamu UNESCO.

Park Boheminium Mariánské Lázně

Expozice ve volné přírodě je inspirativní procházkou po zajímavých místech České republiky. Uvidíte hrady a zámky, ale také technické památky jako větrné a vodní mlýny, flotilu letadel českých aerolinií, historické vláčky nebo pohyblivý model lanovky na moderní telekomunikační věž na Ještědu. Vystavené makety jsou precizní prací našich modelářů, velmi věrně odpovídají originálu, jen jsou 25x menší.

Tachov (Tachau)

V místech dřívějšího hradiště vznikl ve 12. století románský hrad knížete Soběslava, za krále Přemysla Otakara II. přestavěný goticky. Pomezní hrad s osadou, povýšenou roku 1285 na královské město, byly po celý středověk strategickým bodem Českého království při cestě do bavorského Řezna. Za císaře Karla IV. byl Tachov obehnán hradbami a věžemi, dodnes z větší části dochovanými. Nezachoval se však hrad, opakovaně dobývaný za husitských válek - roku 1427 a 1431, ale nejvíce postižený častými průtahy vojsk za třicetileté války v letech 1618-48. Jeho zříceniny přestavěl kolem roku1700 Jan A. Losy z Losynthalu na barokní zámek. Do stavby byla pojata pouze hradní věž. Dědicem po pánech z Losynthalu se roku 1785 stal hrabě Josef M.Windischgrätz, věž zboural a zámek klasicistně přestavěl. Dominantou města je kostel Naneb. Panny Marie ze 14. století, regotizovaný v letech 1904-08.

Světce

Roku 1639 v tzv. Aglájině údolí založil majitel Tachovského panství J.P. Husmann z Namedy paulánský klášter s kostelem Čtrnácti sv. pomocníků. Po zrušení kláštera za císařských reforem roku 1787 areál získal Josef M. Windischgrätz a býv. konvent nechal upravit na sídlo vrchnostenské správy. Věž kostela byla v 19. století ubourána za účelem výstavby zámku, ten nebyl dokončen a i s kostelem se změnil ve zříceninu. Pozoruhodná je novorománská zámecká jízdárna z roku 1857, jedna z největších jezdeckých hal v tehdejší Evropě.